Prodej movitých a nemovitých věcí v exekučním řízení je upraven zejména v ustanoveních § 328 – 332 a § 336 – 337h občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).
Movité věci oceňuje exekutor (může nechat zpracovat znalecký posudek, ale není to pravidlem). Před dražbou není třeba skládat dražební jistotu (kauci), nejnižší podání (vyvolávací cena) činí nejméně jednu třetinu ceny odhadní. Nejvyšší podání je třeba zaplatit ihned po skončení dražby, vydražitel se stává ihned vlastníkem vydražené věci a může ji také ihned převzít. Nezaplacené věci se draží ihned znovu. Pokud jsou draženy věci z obchodního majetku dlužníka, který je plátcem DPH, je součástí nejvyššího podání DPH.
Nemovitosti je třeba vždy znalecky ocenit. Dražební vyhláškou exekutor stanoví tzv. výslednou cenu (odhadní, tržní) a výši dražební jistoty (kauce). Nejnižší podání (vyvolávací cena) činí dvě třetiny ceny výsledné. Pokud při první dražbě nemovitost nikdo nevydraží, činí při opakované dražbě, kterou je možno nařídit po cca čtyřech měsících, nejnižší podání jednu polovinu výsledné ceny.
Dražební jistotu je možno složit buď v hotovosti v pokladně exekutorského úřadu (do 400.000,- Kč) nebo na účet exekutorského úřadu u ČSOB a.s., č.ú. 180 600 651 / 0300. Jako variabilní symbol je třeba uvést spisovou značku exekuce bez lomítka, jako specifický symbol či poznámku rodné číslo nebo IČ dražitele. K platbě na účet lze přihlédnout pouze tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet exekutorského úřadu tato platba došla. Neúspěšným dražitelům bude složená dražební jistota ihned po skončení dražby vrácena.
Nejpozději před zahájením prvního dražebního jednání je třeba uplatnit předkupní právo a přihlásit jiné vykonatelné pohledávky za dlužníkem (§ 336f OSŘ).
Lhůtu pro doplacení nejvyššího podání stanoví exekutor v tzv. usnesení o příklepu a tato lhůta činí zpravidla 30 dní od právní moci tohoto usnesení. Nejvyšší podání je tak potřeba doplatit zpravidla šest až osm týdnů po dražbě. Tuto lhůtu lze v odůvodněných případech prodloužit. Vydražitel, který nedoplatí nejvyšší podání, je povinen zaplatit náklady další dražby a rozdíl do nejvyššího podání v další dražbě, pokud bude nižší. Na tyto závazky se započte složená jistota.
Před účastí v dražbě by se měl dražitel seznámit s faktickým i právním stavem nemovitostí a s informacemi uvedenými ve znaleckém posudku a dražební vyhlášce. Vyplatí se zjistit co nejvíce o nemovitosti přímo na místě.
Dražba je veřejná. Jako dražitel se dražby nesmí zúčastnit povinný (dlužník) a jeho manželka, oprávněný (věřitel) dražit může.
Až do zahájení dražby může povinný (dlužník) zaplatit vymáhanou pohledávku a náklady řízení. V takovém případě exekutor dražbu neprovede. Sledujte proto aktuální informace o chystaných dražbách na těchto stránkách případně si aktuální stav ověřte telefonicky.
Rozdělení peněz získaných dražbou nemovitostí provádí exekutor tzv. rozvrhovým usnesením vydaným při rozvrhovém jednání. Toto jednání exekutor nařídí po doplacení nevyjššího podání. Právní mocí usnesení o rozvrhu zanikají zástavní práva, která vázla na dražených nemovitostech.
Exekutor nemůže zajišťovat převzetí vydražené nemovitosti či případně její vyklizení. Je na vydražiteli, aby realizoval své vlastnické právo. Otázky případného vyklizení vydražené nemovitosti je vhodné konzultovat s advokátem.
Dražby movitých věcí nařizujeme příležitostně, dražby nemovitostí pravidelně třikrát až čtyřikrát ročně. Dražební vyhlášky doručujeme účastníkům řízení, příslušnému místnímu úřadu, úřadu katastrálnímu a finančnímu, správě sociálního zabezpečení a VZP. Dražební vyhláška je nejméně 30 dnů před dražbou vyvěšena na úřední desce exekutorského úřadu a uveřejněna na dražebním portálu Exekutorské komory ČR (www.portaldrazeb.cz). Zájemcům o účast v dražbách zasíláme informace o dražbách e-mailem.